Současnost

Mezi vlky patří i Alexandra a její bratr Hanry. Když Alex dospívala, byly přeměny čím dál horší a tak to že je vlk začínala nenávidět. Aby se od nich alespoň trochu vzdálila, odstěhovala se od své rodiny, která bydlí pouze ve společnosti vlků. Její rodina je jedna ze skupin, které přežily. Alex má domek v Portlandu a dělá servírku v City grilu. Její bratr se schází se smečkou a pokaždé když jde o něco důležitého zajde za Alex a donutí jí jít na schůzi, jenže ona málo kdy dorazí a tak jí novinky sděluje on. Hanry je docela rád že je vlkem, protože umět hodně rychle běhat a vyskakovat do velkých výšek má svou výhodu. Vždycky si připadal výjimečný a tak chce i zůstat, ale Alex by chtěla pravý opak, chtěla by být radši normální. Tak normální jak jen to jde. Úplněk ji však ničí. Pokaždé nasedne do auta a jede na kraj lesa a běží, co nejdále to jen jde od civilizace. Čím více se úplněk blíží tím více, je to nebezpečnější. Úplněk je zrádný a někdy přeměna přijde dřív a to se stalo. Rychle odjela do lesa, ale nestačila odběhnout dost daleko. Ráno den po té zjistila, že si roztrhala gumy u auta a tak ho musela nechat odtáhnout do opravny. Naštěstí v opravně vysvětlila, že to asi bude od nějakého zvířete, ale auto ji chybělo, nemůže totiž cítit krev. Jednou šla z práce domů a před jedním barem se poprali dva opilci. Jednomu z nich začala téct krev a Alex se začali měnit oči ve vlčí. Naštěstí to umí za ty roky ovládnout a tak šla rychle domů. Zavřela za s sebou dveře a v kuchyni se napila studené vody. Jakmile se otočila, stál za ní Hanry. ‚‚Nazdárek sestřičko. Jak se vede.“ neměla náladu vybavovat v deset hodin večer. ‚‚Nazdar. Jak by se mi vedlo, když za pár dní je zase tady. Neumíš si vybrat lepší chvíli než takhle pozdě večer?“ usmál se a sednul si na gauč. ‚‚Tak promiň, ale jindy tě nemám kdy zastihnout. Za pár dní je sice tady, ale ty jako vždy nejsi s námi, abys to měla jednodušší. Dlouho ti to už nabízet nebudu. Nemám na to náladu tě pokaždé nahánět a ostatní také ne.“ hodil si nohy na stůl a myslel si, bůh ví co. ‚‚Já se tě neprosím o to, abys mě naháněl ty, anebo někdo jiný. Poradím si sama jako vždy. Nevím, v čem bych to měla jednodušší, kdybych byla s vámi.“ zvedl se a nakročil si ke dveřím. ‚‚No nic tak já půjdu, ale kdyby sis to náhodou rozmyslela tak dej vědět. Měníme místa a rodiče by tě rádi viděli. Tak se někdy stav. Na schůzi se projednávalo něco důležitého, ale já tam zrovna nebyl, takže i proto tě chtějí vidět.“ Zavřela za ním dveře a šla si udělat večeři. Trochu pozdě ale to jí bylo jedno. U večeře si zapnula televizi, ale nic zajímavého tam nedávají. Po náročném dni padla do postele. Ráno ji zavolali, jestli by nemohla přijít o hodinu dřív, ale že jí to vynahradí a půjde dřív domů. ‚‚Tak co se tady má dít.“ zeptala se, když přišla do práce a koukala, jak všichni pospíchají. ‚‚Bude tady nějaká oslava nebo co a zavolali nám na poslední chvíli.“ odložila si věci a šla se podívat, co všechno se má připravit. ‚‚Hele, ale musím dneska jít dřív. Takže ať to mám rychle hotové.“ volala na kamarádku, která připravovala stoly.  Podala jí seznam, na kterém bylo spoustu věcí, které se mají stihnout. Připravovala věci, co nejrychleji to šlo, a skončila kolem osmé.  

............

CHCETE POKRAČOVÁNÍ NAPIŠTE DO KOMENTÁŘŮ DÁL